Snažíme se naše pohlednice prezentovat co nejlépe. Přesto se může stát, že náhled se bude od originálu nepatrně lišit. V případě jakýchkoliv pochybností nás neváhejte kontaktovat.

Historie pohlednice

Pohlednice v současné době známe jako kus kartonu nebo polokartonu z jedné strany s motivem, z druhé strany s místem na poštovní známku, adresu a sdělení pro adresáta. Pohlednice je dnes normována Českou poštou.

V této podobě známe pohlednici od přelomu minulého století.

Určit, kdy přesně pohlednice vznikla a kdo je vlastně jejím autorem, však není možné. Vývoj pohlednice pokračoval v různých zemích současně a různě a sladit všechna zachovaná fakta není jednoduché, protože je možné se opírat pouze o pohlednice a zdroje, které se zachovaly. Navíc najít sbětatele, který by udělal kompilaci fakt ze všech zemích, se zřejmě dosud nepodařilo najít.

Předchůdce pohlednic je možné najít již ve 13.-14. století. Jednalo se o vizitky resp. hrací karty, na které jednotliví hráči zapisovali svá jména.

 V 17. století se za předchůdce pohlednice považují ilustrované obchodní reklamy, v 18. století vznikl ilustrovaný dopisní papír a zhruba od r. 1840.           i ilustrovaná dopisní obálka.

První poštovní známka byla vydána 16.5.1840 a stalo se tak ve Velké Británii.

A další významné milníky, které vedly ke vzniku pohlednic, tak mohly následovat.

1842 - údajně první blahopřejné lístky (komplimentky) ve Skotsku, vytiskl Charles Drummond

1843 - první kartičky s vánočním motivem v Anglii, nechal vytisknout Henry Cole, britský úředník a designér. Ten chtěl 1. května 1843 po malíři Johnu Carlcottovi Horsleymu, aby mu namaloval obrázek s vánoční tématikou a heslem, které by si mohli lidé posílat ku příležitosti vánočních svátků.  Malíř zvolil motiv spokojené třígenerační rodiny, která si připíjí na zdraví u slavnostního stolu. Po stranách jej doplnil výjevy milosrdenství – rozdávání jídla a oblečení chudým. Závěrem připojil vánoční pozdrav „ A Merry Christmas and Happy New Year to You“. A vánoční pohlednice byla na světě.

První česká vánoční pohlednice vznikla dříve, ve dvacátých letech 19. století. Za otce vánočních pohlednic a novoročenek je považován nejvyšší purkrabí, český hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojína. U malíře Josefa Berglera objednal na Vánoce 1827 takzvané blahopřejní lístky, které rozesílal jako přání a zároveň omluvu za to, že své přátele nenavštívil osobně. Jeho vánoční lístky se ujaly a rozšířily.

Známá pohlednice se Sněžkou byla poslána až v r. 1873!

1854 - fotografická vizitka vel. cca 6x9 cm

1866 - kabinetka vel. cca 11x16 cm

1866 - vánoční dopisnice od angličana Raphaela Tucka, který následně velmi zbohatl a proměnil své tiskařství v prosperující podnik mj. zaměřeným na vydávání pohlednic, které jsou dnes sběratelskou záležitostí

1869 - vznik korespondečního lístku (Rakousko-Uhersko) a jeho rychlé rozšíření do ostatních zemí se připisuje profesoru na vídeňské vojenské akademii Emanuelovi Hermanovi, který svůj návrh otiskl v tisku a svůj návrh patřičně zdůvodnil i z ekonomického hlediska, dal tak Evropě oficiální korespondenční lístek a potažmo pohlednici.

V českých zemích (resp. v Rakousku-Uhersku) se za nejstarší českou pohlednici považuje malý německý korespondenční lístek s obrázkem Sněžky z 23.6.1873.

V r. 1985 bylo povoleno vydávání pohlednic na zvláštní povolení (pošty a továrny) a pohlednice se mohou vydávat i soukromě. Ve světě je jedna miliarda pohlednic, jejich počet s každým dalším rokem neuvěřitelně narůstá.

Protože vývoj probíhal současně v mnoha zemích, kdo opravdu byl otec pohlednice, nelze přesně určit. V každém případě za vznik pohlednice vděčíme možnosti hromadné výroby a oblíbenosti sdělování zpráv mezi lidmi, která slibovala velké zisky pro podnikatele.

Na přelomu 19. a 20 stoleí se pohlednice staly nejrozšířenější listovní zásilkou, které přepravovala poštovní služba. Tento věk, přesně léta 1898-1914 se nazývá zlatý věk pohlednice (pohlednice s této doby se nezývají pohlednice s dlouhou adresou) a nebude patrně již nikdy překonán. Toto období je od předchozího z logických důvodů zdokumentováno mnohem lépe. 

Další zlom nastal s rozdělením adresní strany pohlednice na dvě části, jednu pro adresáta, jednu pro sdělení. Tímto opatřením text nezasahoval do obrazové části a neznehodnocoval ji. Vznikly pohlednice s tzn. krátkou adresou. K této události došlo r. 1902 v Angii, následně ve Francii a v r. 1904 i v Rakousko-Uhersku. V r. 1906 se nakonec Poštovní unie shodla na paušálním používání rozdělení adresní části pohlednice, a tak zvyk psát na přední stranu přežíval již jen ze zvyku u starší generace.

Zlatý věk pohlednic skončil v letech 1905-1906. Přesto převážná část pohlednic vyrobených do 1. světové války je i nadále považována za cenné z hlediska námětu i tiskařského provedení. 

Sběratelství pohlednic se dnes označuje slovem filokartie. Co tento název znamená? Je odvozen od slova "filein", což znamená milovat a od slova "Karte", což znamená dopisnici, lístek.

Soukromé sběratelství sahá do poloviny 70. let 19. století a již v 90. letech se stalo celosvětovou módou, doslova mánií.

První sběratelské kluby začaly vznikat rovněž koncem 19. století, v Praze např. Klub sběratelů pohlednic vznikl v r. 1900.

První zjištěná výstava pohlednic se v našich zemích uskutečnila 9. července 1899 v Hradci Králové

Mezinárodní výstavy se pořádaly od roku 1898.

V Paříži při příležitosti Světové výstavy r. 1899 získal nejvyšší cenu - Grand Prix známý pražský nakladatel pohlednic Josef Šváb Malostranský, mimochodem i první český filmový herec. Pohlednice nejen vydával, ale i prodával ve svém papírnictví v Mostecké ulici.

V dnešní době je sběratelství hodně o dokumentaci toho, jak se kdysi žilo. S tím jak se vzdalujeme o zlatého věku pohlednice, roste i cena a význam pohlednic z této doby. Filokartie má mnoho kategorií, každý si tam najde to své.

Jak je na tom filokartie a postcrossing?

V rámci postcrossingu se posílají staré pohlednice neprošlé poštou jen výjimečně. Zájem je o současné pohlednice popř. reprinty. Postcrossing tak má pro sběratele význam zahrnující více hledisek. Jedná se především o osobní vzpomínku, pořádání sad na vybrané téma popř. známek. Mezi postcrossery je i mnoho filatelistů.

V každém případě doporučuji postcrossing zkusit. Je to obrovská síť, která má velké možnosti. Možná o proto se jí nechala inspirovat další celosvětová síť pod názvem Bookcrossing, v rámci které si lidé z celého světa vyměňují knihy a sdílejí osobní čtenářské deníky.

 

volně čerpáno z: www.starapraha.cz